|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
|
|
Sochař Franta Úprka a jeho sepulkrální tvorba
Eretová, Monika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá funerální sochařskou tvorbou Franty Úprky (1868-1929). Zprvu je stopován sochařův život od narození na Moravském Slovácku přes příchod do Prahy a učňovská léta v ateliérech předních sochařů poslední třetiny 19. století až po zakotvení v české metropoli. Zřetel je kladen především na umělecky důležité okamžiky Úprkova života, klíčová díla i výstavní činnost. Přestože Úprka sám se zdržoval v rámci prostoru českých zemí, jeho dílo bylo představováno zahraničním divákům ve Francii, Anglii, Itálii, Spojených státech a v mnoha dalších zemích. S tímto souvisí následující kapitola, která přibližuje tvorbu F. Úprky, hlavní témata i spektrum jeho uměleckého záběru. F. Úprka byl členem několika spolků, avšak nejdůležitější bylo jeho působení v rámci hodonínského SVUM, jehož vznik, různorodou činnost a význam pro kulturu Moravy přibližuje další část práce. Úprka po celý život tvořil v duchu regionálního národopisu, který se výrazněji projevoval zejména kolem přelomu 19. a 20. století jako jistá vlna folkorismu, jehož příčiny vzniku a úspěšnost na poli výtvarného umění se snaží vystihnout další kapitola. Následuje již samostatná nosná část diplomové práce, orientovaná na sochařské náhrobky F. Úprky, které jsou jedinečné a raritní právě aplikováním folklorních uměleckých tendencí do...
|
|
|
Reflexe tradiční lidové kultury Slovácka ve vysokém umění a kultuře na přelomu 19. a 20. století (institucionalizace a projevy v současné době)
Eretová, Monika ; Malcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skopová, Věra (oponent)
Bakalářská práce v úvodu pojednává o specifickém českém fenoménu přelomu 19. a 20. století, jakým bylo zachycování tradiční lidové kultury Moravského Slovácka a dalších etnograficky bohatých oblastí ve vysokém umění tehdejšími výtvarníky, architekty, spisovateli, skladateli a dalšími umělci. Během těchto tendencí vzniklo mnoho spolků, hnutí a iniciativ, které se danou námětovou látkou nejen inspirovaly, ale zároveň začaly tradiční lidovou kulturu této oblasti vědomě udržovat, chránit a dále prezentovat. Práce sleduje vyjmenované subjekty, jejich tehdejší působení a dopady, jaké mají na způsoby uchovávání tradiční lidové kultury v současnosti. Vyústěním práce je pak výčet institucí a stručných charakteristik některých z nich, které se v současné době zabývají péčí o hmotné i nehmotné tradiční kulturní dědictví Slovácka a zároveň jeho dokumentací a prezentací. Valná většina z nich je nemyslitelná bez kořenů spočívajících v institucích založených na přelomu dvou výše zmíněných století.
|
host ::
RSS.